Rukopisy abatyše Kunhuty
Kunhuta nebyla jen nějakou obyčejnou abatyší jako každá druhá jejího postavení, ve světském životě byla princeznou, dcerou krále a sestrou krále. Na svém původu si natolik přepjatě zakládala, že jí to v životě přinášelo různé potíže.
A nadto taková pýcha byla naprosto nepřiměřená jeptišce, byť byla abatyší nejstaršího českého kláštera v samé blízkosti a těsném sousedství panovnického dvora. Díky ní se ovšem projevila proměna obecných či možná lépe obvyklých, typických subjektivních a personálních rysů na přelomu doby přemyslovské a lucemburské. Tím, jak se vymykala obvyklému standardu chování a vystupování očekávanému od abatyše, se u ní navenek projevovaly stopy vnitřních představ, které by byly za jiných okolností zůstaly skryté. Tyto projevy vnitřních představ je zajisté nutno interpretovat, to však je na základě dalších dobových dokladů docela dobře možné.
Nepřímými stopami Kunhutina myšlenkového světa a životních postojů jsou Kunhutin Pasionál (Passionale abbatissae Cunegundis), Breviář (Breviarium Cunegundis, abbatissae monasterii sancti Georgii) a Modlitby (Preces ad sanctos ad usum abbatissae Cunegundis). Tyto tři knížky byly vytvořeny pro její osobní potřebu, je tudíž takřka jisté, že jak do jejich vnější podoby, tak do vnitřního obsahu významně a důrazně zasáhla.
|
jazyk |
latinsky |
|---|---|
|
datace |
kon. 13. stol. - poč. 14. stol. |
Obsah